Obrazy z včelího vosku na plátně od Renaty Machýčkové

Renata Machýčková (*1988) je absolventkou pražské Akademie výtvarných umění v ateliéru malby Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. V rámci současné vlny mladé malby se řadí mezi ty autory, kteří jsou schopni individuálním a velice zajímavým způsobem reflektovat hranice již příliš kodifikované a zkonvencializované stylové řeči a překračovat je k novým možnostem výpovědi.

Renata Machýčková (foto: Adam Holý)

Renata Machýčková (foto: Adam Holý)

►►► obrazy Renaty Machýčkové najdete na ArtBanana.cz

Na pracích Renaty Machýčkové z poslední doby si nemůžeme nevšimnout jednoho výrazného momentu, je jím čím dál patrnější přesun od spíše vizuální symbolickou poetikou prodchnutého výtvarného kódu směrem ke stále intenzivnějšímu zájmu o akcentování specifičnosti použitých materiálů a jejich průniku do obrazové plochy. Tato postupná proměna, od dialogu převzatých vizuálních fragmentů a malířského procesu, tedy ve výsledku silně lyrické polohy, směrem pokusům s vlastnostmi a procesy materiálů jako je vosk, vlna, přírodní fragmenty apod., postupně vede ke vzniku nových kvalit.

Renata Machýčková | 30 X 40 cm / včelí vosk na plátně / 2014

Renata Machýčková | 30 X 40 cm / včelí vosk na plátně / 2014

Onen původní „symbolický lyrismus“, příznačný pro velkou část celé mladé malířské generace, se postupně přetavil do příběhu samotného materiálu o jeho vlastnostech a formě v artefaktu obrazu. Tento proces je často provázen, v rámci křehkého organismu obrazu, destruktivním aktem. Autorka do svých prací vkládá a zase z nich vyjímá, strhává různé předměty a materiály, což ve svém výsledku znamená častý zánik či poškození použitého. Tato destrukce je někdy až podmínkou pro vznik nového, tedy výsledné formy transsubstanciované v obraze. Jiným zásadním momentem v autorčině tvorbě, je i však stále přítomná přítomnost černé barvy, Projevující se v poslední době hlavě prací s černým voskem. Ten může sloužit jako rámec ale i jako clona ostatních vizuálních prvků. Ona hustá absorbující hmota si sebou jistě nese své psychické i haptické asociace, na jedné straně ji lze často chápat jako psychologizující element, na straně druhé asi ale nejlépe zdůrazňuje i autorčino směřování k obrazu jako rovinně až dialektické hry mezi materiálním a symbolickým. Svoji roli zde ale nemusí hrát jen samotná materiální přítomnost obrazu, onen až alchymistický proces přenosu formy a obsahu se může i zpětně může přenést do výsledné dvojrozměrné formy tisku, který vlastně celá proces dovádí do výsledné syntetizované polohy. Obrazy Renaty Machýčkové jsou v tomto ohledu velice zajímavou možností ponoření se do možností, jaké současná malba nabízí ve svém vztahu mezi konkrétní materiálnost, jejím intimním sdílením s divákem a její psychologickou i symbolickou hodnotou.

Text: Viktor Čech

►►► další obrazy Renaty Machýčkové najdete na ArtBanana.cz

Napsat komentář